Pro mnohé lidi je pojem výživné spojený pouze s nezletilými dětmi. Je však opravdu výživné určeno pouze pro děti? Rozhodně ne. Podle zákona má nárok na výživné celá řada dalších osob. Které to jsou? Podrobnosti naleznete níže.
Kdo má nárok na výživné?
I když to mnoho lidí netuší, výživné se netýká pouze nezletilých dětí. Kromě nich mají ze zákona nárok na výživné také další členové rodiny:
- Neprovdaná matka dítěte má právo na výživné od otce dítěte po dobu prvních dvou let od narození dítěte.
- Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost.
- V některých případech může jeden manžel platit výživné druhému i po rozvodu.
- Vyživovací povinnost mohou mít i předci a potomci vůči sobě.
Výživné pro neprovdané matky
Matka dítěte, které se narodilo mimo manželský svazek, může po otci požadovat výživné jak pro dítě, tak pro sebe. Otec musí platit matce výživné po dobu dvou let od narození dítěte a také přispívat na náklady spojené s těhotenstvím a porodem. Výživné může být matce přiznáno i zpětně. Žaloba na přiznání výživného však musí být podána do dvou let od porodu.
Vzájemná vyživovací povinnost manželů
Manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost, kterou si za normálních okolností plní sami bez zásahu soudu. Existují však situace, kdy jeden manžel přestane poskytovat výživné druhému bez spravedlivého důvodu. Jedná se typicky o situace, kdy se jeden z manželů odstěhuje, začne si žít na vlastní pěst a druhého manžela nechá bez finanční podpory. To může být problém například je-li žena na rodičovské dovolené, nemůže docházet do zaměstnání a má minimální příjmy. V takových případech lze řešit situaci soudním návrhem na stanovení výše vyživovací povinnosti.
Vyživovací povinnost rozvedených manželů
V některých situacích, které jsou zmíněny výše, může mít jeden z manželů nárok na výživné od druhého i po rozvodu manželství, zejména pokud neschopnost se živit má původ v (zaniklém) manželství.
Vyživovací povinnost předků a potomků
Předci a potomci mají vůči sobě taktéž vzájemnou vyživovací povinnost. V situaci, kdy se někdo ocitne v závislosti na pomoci svých blízkých (například z důvodu nemoci nebo jiné neočekávané události), může požadovat stanovení vyživovací povinnosti soudně, pokud tato pomoc není poskytována dobrovolně.
Co zahrnuje výživné?
Výživné není pouze peněžitá částka. A už vůbec není výživné omezeno jen na samotnou „výživu“ ve smyslu stravy. Zahrnuje různá plnění na potřeby oprávněné osoby, jako je zajištění bydlení, hrazení telefonních účtů, nákup oblečení a další nezbytné věci.
Na co si dát pozor
Jestliže jste v pozici, kdy máte nárok na výživné, určitě celou věc řešte rychle a bez zbytečného odkladu. Neplacení výživného je trestný čin! Budete-li vyčkávat, přicházíte tím o měsíční dávky výživného, které by vám mohly být přiznány. Zpětně lze totiž přiznat výživné pouze na nezletilé děti (až 3 roky zpětně) a v případě neprovdané matky do dvou let od porodu.
Jste naopak tím, kdo má výživné hradit a bojíte se, že bude po vás oprávněná osoba vymáhat výživné soudně? V takové situaci doporučujeme pečlivé dokumentování poskytnutého výživného (ať se jedná o peněžité částky či plnění nepeněžité). Protože v případech, kdy lze nárokovat výživné i zpětně, se vyhnete situaci, že byste byli nuceni hradit výživné dvakrát.
Redakce doporučuje
