Otázka, kterou si klademe den co den, pokud nejsme zrovna absolutně svobodní! Máme pocit, že ženy nás poslouchají jedním uchem dovnitř a druhým ven.
Přitom nejde o spory v politice, nebo o problémy, jestli se ta, která barva hodí k jiné. Mluvíme o našich touhách, snech a plánech. Ženy umí být k nim skutečně nechápavé a nám pak nezbývá, než se o nich vyprávět alespoň u piva.
Nechcete slyšet pravdu?
Každý chlap má problém, když žena zjistí, že prostě není dokonalý. No a to není nikdo, takže všichni sdílíme nerovný zápas s vysněného muži a partnerky od nás nechtějí ještě slyšet, že nejsme podle jejich šablony. Uznáváme, je to těžké slyšet, že ne všechno v životě může být podle ženských předpisů.
Ano, nejsme dokonalí a nebudeme mít ani myšlenky podle ženské mysli. Vytěsnit naše požadavky doztracena a neustále zůstávat na vlastním ženském přesvědčení, však opravdu nikomu nedělá dobře. Vezměte nás takových jací jsme, aniž by jste v nás hledali romantických princů a raději si nás poslechněte.
málo sebevědomí
Je nám to již dlouhodobě jasné. „Hluché“ ženy mají jedno společné. Málo sebevědomí. Proto se tak antagonisticky dívají na všechny mužské přání například v oblasti sexu. Chceme nové polohy, abyste nám například udělali striptýz a vy se na nás díváte tak, jako bychom jen otevírali ústa, ale nevycházeli z nich žádné zvuky.
Shodně však muži přikyvují hlavami, že to nejsou naše nepřiměřené požadavky, ale spíše málo sebevědomí a sebedůvěry na straně ženy. My nechceme od vás něco, co nám nevíte dát, ale rádi bychom to, co jste nám dosud nedali. K tomu je třeba mít i špetku kuráže a chuť poznat, po čem toužíme a ne to a priori odmítat.
Pomoc! Musím mu stačit já …
Další důvod, pro který je často dusno ve vztahu a problém nevane z naší strany, je otázka: „Já ti nestačím?“ Tehdy se každému muži otevírá nožík v kapse a kalhoty mu v tomto případě rozhodně nenapíná erekce. Otázka je výsledkem neschopnosti poslouchat.
FOTOGALERIE
Kde mají muži svou hranici?
Zdroj: Profimedia
Jasné, že nám stačí jedna partnerka, ale snad není nic špatného na tom, pokud ji občas chceme jako dominu, jindy si ji v sexu toužíme podřídit, obléknout do krajkové krásy nebo svázat v sexy kostýmu. Ženy si to vysvětlují osobitě a na naše argumenty reagují podrážděním.
Ale pozor, ani vy nás nechcete v dvoudenních trenýrkách, zarostlých, nebo třeba jen tak, bezprizorní neupravených. Také bychom vám mohli stačit podle vzoru zálesák, ale chcete raději hrdiny. My to víme, protože „uši máme otevřeno“.
Neexistence smysl poslouchat
Vypozorováno ze zkušenosti. Muži u piva vždy vědí, o čem ten druhý mluví. No pokud u vedlejšího stolu u kávy sedí parta kamarádek, dokáží převyprávět celého hodiny, ale každá takt trochu mluví o svém. Nakonec se výtečně popovídají, ale naposlouchané toho hodně nemají.
Proto se dokáží do němoty bavit o tomtéž. Nejhorší je, že to aplikují i doma. To nás skříň. Nemáme tendenci opakovat neustále tytéž témata s nulovým výsledkem. Stačí přitom jen trochu ubrat z vlastního naladění a pochopit, že i my se hlásíme o slovo.
Poslouchat je schopnost přežít
Musíme to říci dostatečně nahlas. Bez schopnosti poslouchat naše touhy a řeči nevybudujete žádné vysněné, ideální, dokonce ani průměrné partnerství. Nechceme, abyste nás poslouchali s výrazem žáka na hodině matematiky, který čeká, dokud si učitelka odrecitovat své ai tak nepochopí.
Chceme o našich věcech diskutovat a zasít je na úrodnou půdu. Vždyť pak se tak budeme stavět k vám i my. Jinak to bude spíše o tiché domácnosti jako o funkčním vztahu a o žalovaní se do „půllitru“ piva, nebo do ucha některé, která pochopila, že i muži povídají.
Redakce doporučuje
